Vážená paní doktorko, synovi jsou 4 roky a 8 měsíců a často nás trápí noční pomočování. Poslední týden se situace zhoršila, protože se počůral každý den již asi hodinu po usnutí. Má lehkou virózu a je unavený. Nechodil do školky a doma, přes mou snahu, odmítá po obědě spát i odpočívat, takže večer je velice unavený. Usne jako špalek a nucení na močení ho neprobudí. Pitný režim má takový, že přes den mu nápoje nabízím ke každému jídlu (snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře). Jinak se může napít kdykoli pocitťuje žízeň. Pravda je, že dopoledne jej musím do pití dost nutit. Je tak zabrán do hry nemá na takové věci čas. Doma prakticky nepijeme sladké nápoje. Dělám čaje (černý jen občas ráno, pak máme ovocné nebo bylinkové, nejčastěji šípkový), nebo dávám vodu či občas mléko nebo rýžový nápoj. V poledne máme pravidelně jako součást oběda polévku. Občas máme polévku i večer. Často se stane, že se syn vypije plný kelímek vody po večerním čištění zubů. Snažím se mu vysvětlovat, že to už nemá dělat, ale on tvrdí, že má strašnou žízeň. Před spaním chodí vždy čůrat. Usíná pravidelně mezi 8h až půl devátou. Obvykle jej v 10h dávám na nočník, aby se vyčůral. Nikdy se u toho plně neprobudí. Plenky nedávám. Máme nepromokavou podložku na matraci a dokonce jedno nepromokavé povlečení . Do nedavna jsem všechny nehody nechávala bez komentáře, prostě jen vyměnila povlečení a pyžamo. Nyní se mi ale opakovaně stává, že se neubráním komentářům typu: už zase, to snad není možný, zítra ti dám plenu; jak to, že se neprobudíš; takovej velkej a chytrej a počůrá se. Uvědomuji si, že je to špatně a že jako matka selhávám a dítě stresuji. Potom mě to moc mrzí, ale v dané chvíli se nedokážu ovládnout. Jsem z toho hrozně unavená. (Mám ještě 21 měsíční dceru, která také vyžaduje hodně péče). Syn váží 18 kg a dřít ho každý den v polospánku na nočník k posteli je pro mně už fyzicky namáhavé. Po počůrání musím převléknout jeho i postel, pak nastává kolotoč s každodenním, praním a sušením a nakonec povlékáním. A nevydrží to ani jednu noc suchou. Připadám si jako Sysifos a jsem ze všeho strašně unavená. Ani večer, když děti usnou pro mě není pořádný odpočinek. Musím mít v hlavě budík, abych nezapomněla dát syna vyčůrat. Často je to ale pozdě a nastává další práce s mokrou postelí. V tomto týdnu se stalo, že se počůral i dva krát za jednu noc. Vím, že do 5 let se to bere jako běžné, bez nutnosti lékařské návštěvy. Ale tenhle kolotoč už mě už strašně vysiluje. Nejsem příznivem medikace dětí. Ráda bych to vyřešila nějakou jinou cestou. Zajímá mě, zda existuje nějaký nácvik uvědomování si potřeby čůrání. Četla jsem nějkou letmou zmínku o jakémsi alermu. Jak to funguje? Budu moc ráda za pomoc. S pozdravem Jana